Co byla tvoje první metalová deska a jak ses k metalu dostal a v jaké době? Jaký máš aktuálně vztah k hudbě? Kupuješ cédéčka, chodíš na koncerty, jezdíš furt na fesťáky?

První část otázky je jednoduchá a jasná: KISS - ALIVE! Psal se rok 1978 a já dostal toto fantastické dvojalbum, které zcela jasně nasměrovalo můj další život. :-) Začátky s ohledem na léta, která se psala, byly spíš Hard Rockové, Black Sabbath, Led Zeppelin... a pochopitelně KISS. Totální zlomení k metalu přišlo po vojně v roce 1986 - Possessed, Kreator, Anthrax, Slayer, Overkill... a už nebylo cesty zpět. Hudbou žiji dodnes, nedovedu si bez ní vůbec život představit. Poslouchám prakticky pořád, byla doba, kdy i v noci hrál metal, aby se mi dobře spalo. :-) Když se někdo nad tím pozastavuje, cituji občas Polyho Insanii: "Ticho je smrt." Jako stará škola stále CD kupuji, občas i nějaký ten vinyl. S koncerty je to už horší, skrze práci na ně nějak nemám dost sil, to samé musím s lítostí říct i k fesťákům. V devadesátých letech jsem jezdil na Dynamo do Holandska a do Německa na Wacken a With Full Force. Po té, co začaly mít festivaly u nás podobnou úroveň, už nebylo třeba jezdit za hranice. Nenechal jsem si ujít žádný Brutal Assault, ale už ani to bohužel není pravda. Ale stále trochu věřím, že budu mít víc času a polepším se!

Pohyboval ses ještě ve své době okolo pražských hudebních burz a můžeš popsat kouzlo čekání na novou desku a následné ukořistění a puštění daného nosiče

Občas jsem byl na těchto "nelegálních" burzách i před vojnou, ale opravdu jsem se do toho obul až po ní. Já, který opravdu nejsem ranní ptáče, jsem nemohl dospat na první metro a čekal 3 hodiny před Slovanským domem na otevření. Tehdy se samozřejmě jednalo ještě o vinyly. Jeden, dva jsem koupil, na což padlo víc jak půlka výplaty. Fakt nekecám... deska 600,- měsíční plat tehdy 1700,- Poté jsem si je nahrál na kazety a celý týden si půjčoval s kamarády jejich úlovky, abychom je příští burzu prodali a koupili nové. Domů jsem si takhle přinesl spoustu pokladů, třeba první Sepulturu, když byla v hodnocení Metal Hammeru na posledním místě. :-)) Strašně rád na tu dobu vzpomínám.

Jak ses ve své době dostal k moderování pořadu Gung-Ho, kolik jsi odmoderoval dílů a na který z nich máš výrazné vzpomínky? A můžeš krátce zavzpomínat i na Madhouse, který šel na Óčku?

Jeden kamarád tehdy chodil se slečnou, která pracovala v Českém rozhlase. Dozvěděla se, že mají v plánu vysílat nový metalový pořad. Dostalo se to ke mně, a tak jsem si domluvil schůzku s Richardem Medkem, tehdejším šéfem Mikrofóra. Dokázal jsem ho přesvědčit a vzniklo tak postupně 129 dílů Gung-Ho. Bylo to tuším od dubna 1990 až do rozdělení republiky tedy konec roku 1992. Asi nejsilnější díl byl paradoxně ten poslední... to že je poslední, jsem se totiž dozvěděl až těsně před vysíláním, a můj smutek byl docela hodně znát i v hlasu. Madhouse byl trochu kratší epizodka. Když Óčko začínalo, chtěli tam metalový pořad, tak mě oslovili. Nebyla tehdy legrace shánět klipy, tak jsem si zval hosty a dobře jsme si mezi písněmi popovídali. Nicméně Óčko je komerční televize a musí vydělávat... no a metal k tomu asi nebyl to pravé, takže to dlouhého trvání nemělo. Chtěli po mně zásadní změny, omezení hostů, méně povídání a hlavně, aby to bylo víc o mně než o hudbě jako takové. Chtěli ze mě udělat nějakou celebritu. :-)) Nějak nechápali, že metal lidi poslouchají kvůli hudbě, a ne kvůli mně. :-)) Tak jsem si sbalil svých pár švestek a šel.

Jakým způsobem ses dostal k produkování první desky Krabathor? A byl to spíš pravděpodobně pocitový mentoring než nějaký zvukařsko-technický dohled?

Jak správně tušíš, nebylo to kvůli mému sluchu. :-)) Ale ona funkce producenta je i takovou spojkou mezi kapelou a vydavatelem a tím jsem byl. Třeba obaly jsem zařizoval s Martinem Zhoufem já. Tehdejší šéf Monitoru Kočandrle věděl, co dělám (Gung-Ho), a že mám přehled a tak na mě docela dal. Nemyslím si, že by se Krabathor se svojí pílí a schopnostmi k desce nedostal beze mě, ale trochu jsem jim tehdy při přesvědčování co vydat pomohl. Jako producent jsem byl samozřejmě i při natáčení a s ohledem na to, že jsem měl tehdy už dost naposloucháno, tak jsem na nahrávku i nějaký vliv měl, ale zásadní rozhodně ne.

Následně jsi otevřel svůj obchod Gung-Ho, ze kterého tě zná hodně lidí. Jak dlouho jsi desky a CDčka prodával a co bylo na dané práci nejzábavnější?

Před revolucí jsem byl konstruktér u prkna v kolbence. Když začalo vysílání Gung-Ho, už jsem neměl tolik času, a tak jsem šel dělat do půjčovny CD v Žitné ulici, kde jsem se stal i spolumajitelem. Prodejnu Gung-Ho v Rock Café jsem otevřel v dubnu 1994, poté co šla OSA po půjčovnách a musel jsem se vrhnout na něco jiného. V Rock Café, ve svém království Gung-Ho, jsem byl až do konce roku 2008. Těch 15 let byly zlaté časy. A co bylo nejlepší... Samozřejmě hudba, která celý den hrála, ale také to, že se každý den v krámě stavil někdo, s kým jsem si měl o čem povídat. Často za mnou chodili lidi nejen za nákupem, ale prostě si jen popovídat, samozřejmě především o hudbě, ale nejen o ní.

Mimo to jsi měl dalšího koníčka, což byla aktivní cyklistika. Byl jsi vyhlášený svým přísným tempem a velmi aktivním přístupem. Kolik kilometrů jsi v té době jezdil a poslouchal jsi u toho nějakou muziku? Co je pro tebe nejlepší muzika na kolo?

Ano, to je pravda, vedle metalu jsem byl celkem vášnivým cyklistou. Jezdil jsem opravdu hodně, jak na biku, tak i na silničce, celkem jsem měl kolem 15000 km ročně. Navzdory těmto číslům jsem to dělal pro radost a pro zábavu. Žádný systematický trénink. Asi si vzpomeneš, že jsem párkrát přijel i na Brutal na kole a vlastně i na Čurbyho Obscenu jsem byl s kolem. A v druhé části otázky asi překvapím, ale kolo je asi jediná situace, kdy hudbu neposlouchám. Na silničce chci slyšet provoz a na biku každý zvuk větvičky a chování kola, prostě všude hudbu miluji a nesnáším ticho, ale na kole ji neposlouchám, ticho tam není... to zase ne. :-) Takže nejlepší muzika na kolo je zvuk kola.

Následně tenhle koníček začal výrazně konkurovat metalu. Nejdříve jsi kola prodával a potom ses rozhodl si otevřít svůj obchod na Barrandově. Co tě na tvé práci nejvíc baví a čím se je obchod Bike Assault specifický, třeba tím, že prodejně hřmí celý den metal?

Metal se u mě tak nějak tak nese celý můj život, nikdy jsem na něj nezanevřel a vedle něj se tak nějak postupně přidávaly jiné koníčky, které se postupně měnily. A cyklistika patřila rozhodně k těm největším. V minulém čase o ni nemluvím, že bych na ni nějak zanevřel, ale stejně jako už nemám čas a síly na koncerty a fesťáky, tak to bohužel platí i o kolu. Poté, co jsem byl nucen uzavřít Gung-Ho, jsem se musel poohlédnout po něčem jiném a co mohlo být lepší, když už hudba nešla, než můj druhý velký koníček cyklistika. Nejdříve jsem v pár obchodech pracoval a když jsem získal nějaké zkušenosti, pustil jsem se do vlastního právě na Barrandově. Baví mě podobně jako v Gung-Ho kontakt s lidmi, nejsou to už většinou kamarádi, se kterými si tykám, ale i tak rád s lidmi komunikuji a věřím, že jsem schopen jim o kolech říct vše, co by je mohlo zajímat. S tím, že je v prodejně stále slyšet metalová hudba, máš samozřejmě pravdu, bez toho bych já nemohl fungovat. Při jízdě na kole neposlouchám, ale při prodeji kol, rozhodně ano. :-) Jsem až překvapen, jak často zákazníci hudbu chválí, přeci jen běžně v obchodech taková hudba nehraje

Tenhle článek je určený návštěvníkům Brutalu, Basinu a Obscenu. Které kapely by tě na zmíněných festivalech letos zajímaly?

Zřejmě budu i letos chybět, tak uvedu z každého fesťáku 5 kapel, které bych si v žádném případě nenechal ujít. Bylo by jich víc, zvlášť na Brutalu, ale ať to neni opisování LineUpu:

BASINFIREFEST: Pain, Vektor, Evil Invaders, S.D.I., Butcher Babies
OBSCENE EXTREME: Carcass, Bulldozer, Holy Moses, Exciter, Massacre
BRUTAL ASSAULT: Overkill, Possessed, Archspire, Evildead, Cro-Mags

Co další festivaly nebo tvé nové osobní hudební objevy?

Nedělám si iluze, že bych zvládl letos i jen jeden fesťák, takže uvažovat ještě o nějakých dalších, než těchto třech, by mi na mysl opravdu nepřišlo. Co se poslechu týká, tak to naštěstí ještě zvládám spousty hodin denně, a tak tam bych pár objevů měl. Nejsou to jen nové kapely, ale prostě mě v posledních letech hodně oslovily. Zrovna Archspire, co budou na Brutalu, by mezi ně patřily. Řečtí BioCancer mě také hodně baví. Jsem doslova nadšen ze sólových alb Kena Nardiho z Anacrusis. Hodně příjemně mě překvapili Metal Church, jak se vypořádali ze ztrátou Mika Howa, nové album je vynikající. Poslední dvě desky Xentrix považuji za velmi nedoceněné, protože je to thrash té nejvyšší kvality.

Jaké značky kol v obchodě prodáváš a jaké značka kol preferuješ ty?

V prodejně Bike Assault prodáváme dvě značky kol: TREK, což je jeden z největších a nejlepších výrobců kol na světě, a pak kanadskou značku KONA, sice vedle TREKu menší, ale pro znalce rozhodně kultovní značka. A co bych preferoval já. V mé nemalé sbírce kol z doby, kdy jsem hodně jezdil, byla jedna značka jasná jednička, a to kola GARY FISHER. Tedy značka jednoho z praotců horských kol a za mě člověka, bez kterého by horská kola nevypadala, tak jak dnes vypadají. Nejen, že stál u samého začátku, dokonce on vymyslel termín "Mountain Bike", ale i v pozdějších letech byl hlavním inovátorem, viz 29 palcová kola. Gary Fisher je geniální mozek a konstruktér, ale už ne až tak dobrý businessman, a tak to dopadlo tak, že jeho značku i s ním koupil TREK. Tudíž už kola Gary Fisher neuvidíte s tímto logem, ale protože i nadále pracuje ve vývoji v Treku, i jména kol jsou ze značky Gary Fisher převzata (Marlin, X-Caliber, Procaliber...), tak se dá vlastně polemizovat, kdo koho spolkl. :-) Z pohledu značky jasně TREK, ale s ohledem na vývoj kol by to až tak jasné nebylo. :-) No a s ohledem na tuto skutečnost bych já tedy volil kolo TREK a konkrétně model SUPERCALIBER, což je za mě naprosto úžasné kolo!!!

Díky za rozhovor!

Pro uplatnění slevy 25 % na nákup na bikeassault.cz je nutné prokázat se vstupenkou na letošní ročník jednoho z uvedených festivalů:

• Brutal Assault
• Basinfirefest
• Obscene Extreme

Akce trvá do 31. 9. 2023