WHITECHAPEL se svými deskami a tím, kam se za ty roky propracovali, budí respekt. Kapela pojmenovaná po čtvrti východního Londýna, kde Jack Rozparovač spáchal sérii legendárních a především neobjasněných vražd, patří mezi klíčové interprety deathcoru.

Sextet v čele s Philem Bozemanem vydal osm alb. Pro všechny je příznačná vysoká technická úroveň instrumentální zručnosti i zvukové produkce, což jim v obsazení se třemi kytarami umožňuje vytvářet nejen jedinečné a působivé skladby jako ty ze stále aktuální desky „Kin“ (2021), ale i ty, kde jsou do brutálního heavy zvuku zasazeny i atmosférické pasáže směřující daleko za hranice toho, kam deathcore sahá. 

Dnes jsou WHITECHAPEL vlastně spíše metalovou kapelou, která principy deathcoru využívá. Možná je ale také sebevědomou evolucí přepisuje. Pro jejich poslední dvě desky je totiž příznačná dynamická a rozmanitá heavy hudba plná alternativních poloh, groovy riffů a rytmů a progresivních myšlenek krom Bozmanova plného growlu doplněná i jeho tklivým emotivmím zpěvem. Kin je skutečný milník a nastavuje nové standardy žánru.