Italský deathmetalový sektor má dlouhou a hrdou tradici, ale v posledních letech se na jeho špici usadila kapela, která vzala extrémní hudbu a propojila ji s milovanou estetikou italského hororu 70. a 80. let. Fulci, pojmenovaní po kultovním režisérovi Luciovi Fulcim – mistrovi krvavé atmosféry a nekompromisního gore – hrají death metal, který v sobě nese tíhu klasických žánrových standardů, ale zároveň pulzuje moderní energií a precizní produkční brutalitou. Jejich tvorba není pouhou poctou filmovému plátnu, je to plnohodnotný hudební teror, který si nebere servítky.
Hudebně se Fulci pohybují na pomezí přímočarého, drtivého death metalu a žánrových prvků, které odkazují na brutální zlatou éru 90. let. V jejich skladbách dominují masivní, hluboce podladěné kytarové riffy, které se valí jako nekontrolovatelná lavina, a nekompromisní bicí blast beaty střídané s těžkými, pomalými breakdowny. Celkový zvuk doplňují nepostradatelné syntezátorové plochy a filmové samply, které odkazují na legendární hororové soundtracky autorů jako byli Goblin nebo Fabio Frizzi. Právě tato atmosféra dává jejich nahrávkám jedinečný rozměr – mísí se zde sterilní chlad nemocničního pitevního stolu s horkokrevnou italskou vášní pro extrémy.
