Angličtí ARCHITECTS se za bezmála 20 let stali jednou z vůdčích metalcorových kapel, která se se svým neustávajícím skladatelským procesem a především přístupem co desku posunuje dál. A s ní samozřejmě i celý žánr.

Na začátku, když je v roce 2004 v Brightonu zakládali bratři-dvojčata Dan a Tom Searleovi, na scénu vlítli divokým core mixem, jenž silně čerpal z progresivity a neurvalosti The Dillinger Escape Plan. Chaotický math hardcore a složitou djent rytmiku u nich ale obrousil čas a se zapojením arénové hymničnosti a rockového drivu zvítězila naopak rovnováha mezi melodičností a úderností, kterou po opuštění Century Media při vydání šesté desky „Lost Forever // Lost Together“ pro Epitaph Records dosáhli celosvětového uznání, které ARCHITECTS vydrželo dodnes. Metalcore trůn byl tímto dobit.

Jenže krátce po vydání následovníka „All Our Gods Have Abandoned Us“ v roce 2016 zemřel po třech letech života s rakovinou kůže hlavní kytarista a autor hudby Tom Searle. Namísto pádu ale následující roky pro ARCHITECTS znamenají vzestup, neb přijmutím statusu arénové kapely vylepšují vzorec.

Znásobují refrény, přidávají velkolepost, dokonce odkazy své minulosti a na chvíli do svého zvuku přidávají i orchestrální podmazy. Nikdy se ale nezastavují a na posledních dvou deskách zefektivnili psaní písní, ještě více vypilovali produkci a zdůraznili velkolepé prvky. A právě posledními dvěma alby ARCHITECTS vytvořili jedny z nejlepších ‚arénových metalových desek’ posledních let, které rockovějším švihem a industriálním drnčením, aniž by ztráceli svou energičnost, kapelu v oblibě posunují stále výš.