Poprvé na BA
Pokud v josefovské pevnosti hledáte moment, kdy se čas zastaví a hluk bitevního pole nahradí introspektivní ticho, pak je jméno Micka Mosse vaší jedinou destinací. Antimatter už dávno nejsou jen „tím vedlejším projektem“ spojeným s Duncanem Pattersonem (ex-Anathema). Za dekády své existence se Moss vyvinul v jednoho z nejvíce strhujících písničkářů temné scény. Jejich hudba je sonickým vyjádřením osamělosti, zrady a existenciální tísně, která ale místo agrese volí cestu precizně vystavěné atmosféry a emocionální nahoty.
Diskografie Antimatter je studnicí smutku, která ale nikdy nepůsobí pateticky. Od raných trip-hopových experimentů na Saviour se Moss propracoval k art-rockovému mistrovství alb jako Leaving Eden nebo The Judas Table. Klíčovým prvkem je Mickův baryton – hlas, který zní jako vykouření krabičky cigaret v deštivém Liverpoolu, plný hloubky a uvěřitelnosti. Na Brutalu Antimatter nabídnou kontrast k okolnímu chaosu; jejich set bude o vrstvení melancholických kytar, jemných kláves a textů, které tnou do živého. Je to hudba pro ty, kteří vědí, že ta největší temnota nepochází z pekla, ale zevnitř nás samotných.
